BIO A NEBIO POTRAVINY

Nejprodávanější

Běžné potraviny v nebio kvalitě

Stravovat se pouze bio potravinami by bylo ideální, pro mnohé lidi je to však nemožné ať už z hlediska finančního, nebo kvůli dostupnosti těchto potravin.

Potraviny v bio kvalitě Zdravý životní styl není spojený jen s nenavštěvováním nejrůznějších fast-foodů a omezené konzumaci lihovin. Důležitou roli v něm hraje nejen CO jíme, ale také Z ČEHO jsou konzumované potraviny vyrobeny. Důraz na druhou otázku vás zákonitě dovede do světa biopotravin. Co to vlastně jsou biopotraviny? Co si pod tímto pojmem máme představit a jak se liší od jiných forem toho, co nazýváme zdravou výživou, pod které je instinktivně většina lidí zařadí? V první řadě biopotraviny nejsou spjaty s určitou stravovací vyhraněností, jako je tomu v případě vegetariánství nebo veganství. Cílem systému biopotravin je naopak obsáhnout co nejširší spektrum výrobků. Biopotravinou se může stát cokoli, co splní závazná pravidla, jejichž obecným cílem je eliminace chemikálií, hormonů a umělých náhražek na vstupu i při zpracování. Každého může vést k biostravě něco jiného – nejčastěji to bývá nespokojenost se svým zdravotním stavem, sortimentem v obchodech, v nichž čokoláda už ani není čokoládou, anebo těhotenství, jak uvádí nejnovější průzkum agentury Greenmarketing. Vzhledem k nákladnosti výroby a zpracování jsou pochopitelně biopotraviny dražší než jejich běžné sériové protějšky (někdy i několikanásobně). Konzumenti se proto rekrutují ze skupin, pro něž není cena rozhodujícím faktorem při koupi. Na začátku všeho jsou bioprodukty. Bioprodukt je surovina, která vzniká v prostředí ekologického zemědělství. Aby mohl být za takový považován, musí toto prostředí splňovat množství kritérií, mezi něž patří především přírodní proces pěstování ovoce nebo chovu zvířat. V prvním případě jde zejména o přírodní hnojení a vůbec zamezení styku s chemikáliemi, u zvířecí produkce hraje důležitou roli čistota, vyvarování se chemikálií a větší komfort pěstovaných zvířat (velikost stájí, možnost výběhu atp.).  Logo s květinou a nápisem BIO je nezbytným označením českých biopotravin To vše by samozřejmě bylo k ničemu, kdyby pravidla nezohledňovala i další zpracování. Umělé konzervanty pro uskladnění nejsou přípustné, k zákazníkovi se musí dostat produkt, který v žádné chvíli nepřišel do styku s umělými látkami. Bioproduktem může být ovoce, zelenina, obilovina, mléko nebo živé zvíře. Koupit si takový produkt je možné přímo na farmě, kde je pěstován – odtud také označení biofarma. V Česku jich existuje několik stovek, podle údajů Kontroly ekologického zemědělství je v zemi 854 ekologických zemědělců.   Jezdit nakupovat na farmu pochopitelně není příliš pohodlné ani hospodárné. Většina zákazníků se proto setkává s biovýrobky v obchodech, případně ve specializovaných prodejnách ve formě konečných produktů - biopotravin. Jejich výroba rovněž podléhá zákonu o ekologickém zemědělství. Ten zakazuje metody, jako jsou bělení, hormonová manipulace, užití chemikálií při nakládání s bioproduktem, ozařování a mikrovlnný ohřev či přidávání syntetických látek (proto také nemohou být dia výrobky biopotravinami, protože jejich esenciální složkou jsou umělá sladidla). Mezi často kritizované přidávané látky patří takzvaná „éčka“. Na všechna ovšem nelze nahlížet automaticky jako špatná a umělá. V mnoha případech jde o přírodní materiály a právě ty jsou při výrobě biopotravin povoleny (a to v případě, že jsou v přírodě běžnými anebo byly samy připraveny z přírodních surovin).