Využití:
- pochoutka - samotné chutnají sušené švestky výborně, můžete s nimi zahnat mlsnou
- sladké pečení - nebojte se do koláčů přidat sušené ovoce, pokud zrovna nemáte čerstvé, jen je třeba recept přizpůsobit, jelikož je sušené ovoce výrazně sladší než čerstvé
- snídaně - švestky jsou chutné jako přídavek do vaší kaše nebo do domácího müsli
- cukroví - švestky můžete obalit v marcipánu nebo čokoládě, také je můžete rozmixovat třeba s ořechy, semínky a karobem a obalit směs v kokosu
- omáčka - švestky uvařte ve vodě a poté nakrájejte na drobné kousky, následně si přirpavte světlou jíšku a zalijte ji vývarem ze švestek, povařte a přidejte švestky, nakrájené mandle, citrónovou šťávu, sůl, skořici a trochu ještě provaříme, hodí se ke slaným pokrmům
U sušeného ovoce dochází k tzv. cukernatění, které se projevuje bílými skvrnkami na ovoci. Tento stav nesnižuje kvalitu výrobku, ale naopak je viditelnou zárukou, že bioovoce nebylo ošetřeno žádným chemickým prostředkem, který by zabraňoval cukernatění.
Sušení ovoce přispívá výrazně k jeho trvanlivosti a lze ho využít jako alternativu mimo sezónu čerstvého ovoce. Pro lepší chuť můžete švestky na půl hodiny před použitím namočit do teplé vody.
Strom, který plodí švestky, se nazývá slivoň švestka nebo taky švestka domácí. V Čechách se jí říká slíva, na Moravě trnka. Ve střední Evropě se vyskytuje od 5.st., ale původně pochází z Kavkazu. Pecky švestek byly dokonce nalezeny ve vykopávkách z doby Římské říše.
Jedná se o peckovici a daří se jí v mírném podnebí. Její plody mají výraznou aromatickou vůni. Pěstuje se po celé ČR a často v okolí sadů zplaňuje. Dřevo se příliš nevyužívá, zatímco ovoce se hojně používá v potravinářství. Ze švestek se vyrábějí povidla, ovocné knedlíky a z přezrálých plodů se kvasí známá slivovice.
