Druhový květový med z období květu lípy. Tento med se vyznačuje velmi výraznou chutí a chutí, až po mentolu, ideální při nachlazení do čajíku. Na chléb s máslem zvolte raději akátový nebo květový smíšený med – lípový med je skutečně výrazný a ne všem musí samotný chutnat. 

Čím med člověku prospívá? Je okamžitým zdrojem potřebné energie a je snadno stravitelný.
Je prospěšný všem lidem od novorozeňat až po seniory…  

SKLENICE VČELÍHO MEDU – PŮL LÉKARNY DOMA!  

Jak se med užívá? 
V přirozeném stavu pro přímou spotřebu. 
Do čaje a jiných nápojů, při přípravě rozličných pokrmů a pochutin. 
Kosmetické použití – pleťové masky a regenerační krémy aj. 

Jak se med skladuje? 

Med skladujeme v uzavřeném obalu v suché, tmavé místnosti při teplotě do 25˚C a vzdušné relativní vlhkosti nejvýše 70 %. Med snadno přijímá cizí pachy a vzdušnou vlhkost, nepříznivě působí přímé sluneční záření. Díky samokonzervačním účinkům lze med v optimálních podmínkách skladovat po mnoho let (jsou známy medy několik tisíc let staré, které je možno konzumovat!).

Pozor- sezónní zboží, nemusí být skladem ani u dodavatele

Zkrystalizovaný med je známkou kvality

Zkrystalizovaný, lidově zcukernatělý med, není vůbec nic špatného. Ba právě naopak! Krystalizace je známkou kvality medu. Med, který se občas prodává v obchodech, a který nekrystalizuje, bývá totiž uměle doslazován cukrem, fruktózou nebo přehříván, čímž ztrácí mnoho účinných látek.

Zkrystalizovaný med se znovu rozteče, stačí ho po delší dobu zahřívat při teplotě okolo 40 stupňů Celsia. Ne více, neboť zahříváním se rozpadají některé enzymy a vitaminy!

Nejvíce účinných látek však obsahuje pastovaný med. Vzniká jinak - krystalky již zkrystalizovaného medu jsou rozmělněny, takže med je stále tekutý a nikdy již neztuhne. Pokud pastovaný med zahřejete, samozřejmě zprůhlední. Výhodou pastovaného medu ale je, že si uchovává maximum účinných látek, neboť nebyl nikdy zahříván. V pastovaném stavu má med ještě další výhodu: dobře se roztírá a nestéká.

Založení chovu „Pošumavských včeliček“ je datováno rokem 1891, kdy byla ve volné přírodě odchycena první dvě včelstva, která do dnešních dnů tvoří zdravý, přírodou vyselektovaný, genetický základ chovu. Po roce 1995 docházelo k postupnému rozšiřování chovu, který je situovaný v lesních komplexech v Pošumavském kraji, které jsou do dnešních dnů prosty ekologických zátěží. Filosofií práce včelaře Dr. Ing. Jana Pintíře, Ph.D. je přirozenost v souladu s přírodou, jeho včeličky tak nedostávají neplnohodnotná aditiva (např. rafinovaný řepný cukr) ani antibiotika.